SLUNEČNÍ SÍŇ cti tábora v Kletečné
Táborem v Kletečné prošel nespočet skvělých a zajímavých dětí, vedoucích, praktikantů a dalších přívrženců a opatrovníků. Řada z nich nám zanechala krásné vzpomínky a bujaré historky, řada z nich se zasloužila o rozvoj základny a dlouholeté fungování tábora a mnozí z nich předali dětem spoustu dovedností a rad do života. Jen některým z nich se dostává prestižní pocty – uvedení do Sluneční síně cti Tábora v Kletečné.
Posláním Síně cti je ocenit přínos těchto osobností našemu táboru a trvalé připomenutí jejich odkazu dalším generacím táborníků.
V roce 2016 bylo do Sluneční síně cti uvedeno prvních osm osobností. V žádném případě nejde o uzavřenou společnost a tento počet členů není konečný. V dalších letech – každoročně – se Sluneční síň cti bude pozvolna rozrůstat …
Je nám ctí představit členy SLUNEČNÍ SÍNĚ tábora v Kletečné:
Pavel Kotrč
Zakladatel tábora. Zasloužil se o založení tradice našeho tábora a společně s panem Milanem Eigelem našel místo, na kterém táboříme dodnes. V prvních letech tábor vedl jako hlavní vedoucí. I on se zasloužil o tak dlouhou tradici našeho tábora.
Mirek a Liduška Matějíčkovi
Místní dobrodinci, kteří nás od prvních let táborů podporovali, sjednávali pomoc v obci Kletečná, hlídali základnu během celého roku. Nikdy za nezištnou pomoc nic nechtěli a i přes svůj pokročilý věk, byli kdykoli připraveni pomoci.
Bohužel 13. dubna 2019 zemřel ve věku nedožitých 88 let pan Jaromír Matějíček a 15. července 2020 zemřela ve věku nedožitých 90 let i paní Ludmila Matějíčková.
Nikdy nezapomeneme na jejich ochotu a s jakou lidskou samozřejmostí a pospolitostí se nám vždy během těch 44 let snažili pomoci a co pro nás i tábor SLUNCE v Kletečné udělali. Mirku a Liduško za všechno děkujeme.
Mirka Senftová
Nekompromisní, přesto populární, hlavní vedoucí z let 1980-1987. Zavedla do organizace tábora řád a zasloužila se o nastartování dlouholeté tradice tábora v Kletečné.
Pavel Senft
Mnohým je známější jako ředitel ondřejovské školy, ale jeho stopa na táborech v Kletečné je hluboká. Jako hospodář tábora ho udržel v chodu dlouhá léta a vytvářel tak prostor pro hraní, zkrátka pohodové bytí na táboře pro generace dětí a vedoucích.
František Řehák
Řízný, svérázný a populární velitel kuchyně. Nikdy neváhal využít neortodoxních metod k dosažení cíle a vždy dokázal nakrmit všechny hladové krky na táboře. Nikdo neodmlouval, nikdo si nedovolil nesníst, co dostal do ešusu. A když si to někdo dovolil….
Miloslav Řezba
Míla je vlastně prvním zakladatelem táborové kapely. Dalo by se i říci, že je pro mnohé táborovou hudební legendou. Posezení u ohně s jeho kytarou a později i basou bylo pro mnohé skutečně nezapomenutelným zážitkem. Z jeho tradic čerpá i aktuální táborová kapela.
Jiří Böhm i.m.
Dlouholetý vedoucí oddílů, poté v devadesátých letech i programový vedoucí tábora. Pověstný byl jeho charakteristický hlas při přednesu monologů u některých táborových songů.
Pavel Svoboda st. i.m.
Zvaný „Dědek“ dlouhá léta spousty úsilí věnoval táboru i základně a jejímu udržování a rozvoji. Kdo se z pamětníků projde táborem vidí i dnes pořád výsledky jeho práce. I když na tábor už nejezdil byl vždy připraven a ochotný pomoci nejen fyzicky, ale i radou.
František Tichý i.m.
Táborový kuchař pro kterého nebylo nic nemožné s Františkem Řehákem tvořil nerozlučnou dvojici, která nezkazila žádnou legraci.
Milan Eigel st. i.m.
V sedmdesátých létech minulého století místní předseda Národního výboru, který nejen stál u nalezení místa pro tábor, ale v dalších letech naše aktivity výrazně podporoval a vytvářel pro nás nutné zázemí místní obce.
Václav Kuchař i.m.
Vašek byl pan Kuchař i kuchař zároveň a svému jménu rozhodně ostudu nedělal. Jeho kuchyně patřila vždy k nezapomenutelným gastronomickým zážitkům. A ve spojení s Pavlem a Frantou to byla nerozlučná trojka, která nezkazila žádnou legraci – ba přímo naopak byla strůjcem a iniciátorem mnoha dnes již legendárních táborových zážitků.
