Denní rozkaz SLUNCE 2009 číslo 6
| vedoucí dopoledne: |
Tomáš Vaněk (AUTOŠLAPY (Tomáš Vaněk + Klára Foltýnová)) |
| vedoucí odpoledne: |
Tomáš Vaněk (AUTOŠLAPY (Tomáš Vaněk + Klára Foltýnová)) |
|
| oddíl |
popis dopolední činnosti |
popis odpolední činnosti |
| VZNÁŠEDLA (Luděk Řezba + Veronika Tichá) |
– příprava scénky |
– ztraceni v Číně |
| LYŽNÍCI (Marie Chytrová + Roman Lán) |
– příprava scénky |
– ztraceni v Číně |
| AUTOŠLAPY (Tomáš Vaněk + Klára Foltýnová) |
– služební oddíl |
– služební oddíl |
| OSLOVÉ (Petr Křeček + Miroslav Šebek) |
– příprava scénky |
– ztraceni v Číně |
| SLONORKY (Anna Kopecká + Iveta Manhartová) |
– příprava scénky |
– ztraceni v Číně |
| RIKŠA MULY (Lucie Vaňková + Jan Bernart) |
– příprava scénky |
– ztraceni v Číně |
| VELBLOUDKY (Zdeněk Vaněk + Andrea Dvořáková) |
– příprava scénky |
– ztraceni v Číně |
| MOJE BALÓNKY (Martin Novotný + Jan Chytra) |
– příprava scénky |
– ztraceni v Číně |
Další informace:
Po náročné noci jsme se probudili do nového dne. Obzvláště menším oddílům se nechtělo vstávat. Za hluboké tmy je totiž probudila nečekaná situace a chtíc nechtíc museli na noční strašidelnou procházku do našeho tajemného lesa. I dnes se na nás sluníčko nechtělo vůbec usmát, spíše by se dalo říct, že se nám schovávalo mezi mraky. Již předešlý den si děti vylosovaly slůvka, podle kterých dnešní dopoledne vymýšleli a nacvičovali scénky – sám jsem zvědavý jak si s přívalem osmy různorodých slov ve své scénce poradí. Po namáhavém pilování scének a šperkování kostýmů, jsme těsně před obědem přeletěli do velké Číny. Hned na začátku pobytu v Číně všechny čekalo obědové překvapení – záhadným způsobem úplně všem zmizely lžíce a nezbývalo než se naučit jíst čínskými hůlkami. Již před obědem jsme zjistili, že pro pobyt v Číně je třeba mít víza. Aby se nikdo nemusel vracet do Egypta, tak jsme se hned po poledním klidu vydali za čínskými úředníky a snažili se získat všechny nutné formuláře. Musím přiznat, že cesta byla strastiplná a projít dvanáct úřednických okének aby děti získaly všechna nutná potvrzení nebylo jen fyzicky ale i psychicky náročné. Naštěstí se to všem úspěšně povedlo a těm nejrychlejším dokonce za hodinu. Po navštíveném Čínském bufetu, kde jsme k večeři opět měli rýži a hůlky, jsme si zazpívali u ohně. Protože se nám uklidnil vítr a kupodivu večer ani nepršelo, čekalo děti ještě překvapení. Dostali lampióny přání a potom co si na ně děti svá přání napsaly, tak je šli po setmění vypustit a společně s lampióny odletěli do další neznámé země. Ještě totiž přesně neví kam je vítr přes noc zanese… |
